CESTOVÁNÍ SE ZVÍŘATY

S přibývajícími slunečnými dny nás to se svým čtyřnohým parťákem stále více táhne ven. Ať už plánujete okruh po okolí, menší výlet, náročnější túru, vícedenní dovolenou nebo vycestování do zahraničí, je dobré se na všechny alternativy připravit.

 

Cestování do zahraničí, resp. do ostatních členských států EU

Musí být splněny dvě podmínky:

1. Majitel musí nechat zvíře (pes, kočka, fretka) očipovat a nechat mu vystavit pas. Čipování se provádí zavedením malinkého čipu do podkoží psa, zpravidla na levé straně krku. Nebojte se, i když jehla pro aplikaci vypadá masivně, většina psů a koček to zvládne bez potíží. Číslo čipu je pro vaše zvíře jedinečné, má svůj specifický kód, jehož přepis do řady číslic nalepí čipující veterinář do pasu zvířete spolu s uvedením jeho majitele. Takto v jednom balíčku to zaeviduje veterinář nebo majitel do online mezinárodní databáze (je jich celá řada) a zvíře se takto může v případě jeho útěku nebo odcizení snadno dohledat.
2. Zvíře (pes, kočka, fretka) musí být v imunitě proti vzteklině. Pokud máte mladé zvíře, které ještě nebylo proti vzteklině navakcinováno, udělejte to, a to od 3. měsíce stáří zvířete. Vycestovat mimo ČR poté můžete až za 21 dní, aby stačily naběhnout protilátky a zvíře tak bylo chráněno. Dospělé zvíře pravidelně vakcinované, tzn. řádně vakcinované v době platnosti předchozího očkování, může vycestovat klidně druhý den. U zvířete, o kterém nevíte, zda bylo nebo nebylo vakcinováno (např. nalezenci) se postupuje stejně jako u mláďat.

Velká Británie, Irsko, Malta a Finsko navíc vyžadují ošetření proti echinokokóze (odčervení) podané zvířeti 120-24 hodin před vstupem na jejich území.

Je také praktické najít si webovky státních veterinárních správ jednotlivých zemí a podívat se na podmínky, jaké jsou vyžadovány při cestování se zvířetem na území jejich státu.

Při cestování do zemí jižní Evropy se určitě vyplatí nechat ošetřit zvíře proti parazitům a přenašečům vážným chorob, mezi které patří i dirofilarióza (srdeční červivost). Přípravky (zpravidla spot-ony) jsou na předpis a seženete je u svého veterináře.

Cestování mimo území EU

Každá tato země své podmínky upravuje trochu jinak, v případě potřeby doporučuji prostudovat na stránkách SVS ČR: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/cestovani-se-psy-kockami-a-fretkami/cestovani/ii-cestovani-se-zviraty-do-tretichzemi.html

Výletování po ČR

Vlastní přeprava zvířete

Ať už volíte jakoukoli dopravu (auto, vlak, autobus), základem bezproblémové cesty je bezpečná přeprava vašeho zvířete. Pro kočky nebo drobné savce volíme pevné přepravky, které znemožní útěk zvířete. Na trhu jich je celá řada, vyberte si takovou, se kterou se vám dobře manipuluje a která se dá snadno rozložit pro případné vyndání zvířete vrchem.

Pro cestování se psem máme na výběr z více možností. Menší psi se spokojí s přepravkou nebo taškou, těm větším stojí za to do auta pořídit klec (existuje spousta firem, které vám vyrobí klec na míru přímo pro váš kufr auta) nebo zvíře opatřit popruhy a připoutat ho. Pro cestu MHD nebo vlakem psovi pořiďte náhubek, svou funkci nejlépe plní pevný kovový, přes který nemá šanci někoho kousnout. Nebojte se psovi náhubek dostatečně přitáhnout. Obojky a vodítka volte dle vlastní preference. Obojek by měl být přitažen natolik (nebojte se toho), aby se z něj pes v úleku nebo odmítnutí spolupráce nevysmekl. Z vodítek je doporučitelné pro velké psy pevné a krátké, s tzv. flexinou (navinovací vodítko) se někdy složitěji manipuluje a pes má tendenci na ní tahat.

Vybavení do přírody

Pevný, dobře utáhnutý obojek a krátké vodítko pro případné vedení psa je základem, malým a středním psům postačí flexina. Pes by neměl na vodítku tahat a určovat si sám směr chůze vláčením pánečka podle své libosti. Tomu se dá předejít i tím, že psovi pořídíte obojek a ne popruhy, které k tahání vlastně vybízejí.

Po celou dobu pohybu na volno nechte psovi náhubek- nikdy nevíte, s kým se potká a jak bude reagovat. To by mělo platit i pro malé psy! Absolutně nijak je to neomezuje a nedělá jim problém vydržet s ním i několik hodin. Pokud nezvládá přivolání a nesleduje vás, ihned doučit. V nouzi ho aspoň opatřete dlouhým plochým vodítkem, tzv. stopovačkou, v případě potřeby ji přišlápnete a pes tak bude pod kontrolou.

Myslíme na dostatek vody a na nádobu, do které ji nalijeme. Existuje spousta vymožeností od klasické misky, přes plátěnou skládací až ke speciálním pítkům pro psy. Příjem vody se liší dle aktivity a míry zahřátí psa, obecně je to 50-100ml/kg/den. U psa je normální, že během zátěže moc nepije a po ní je potom schopen vypít velké množství vody najednou.

Proti klíšťatům a komárům psa vybavíme spot-onem (pipetou) nebo obojkem, viz též téma Ektoparazitika.

V létě dáváme velký pozor na přehřátí psa! Tzn. vybíráme trasu spíše v lese, podél potoka nebo s možností vykoupání psa v rybníce, chodíme spíše ráno nebo až večer, ne na ostrém slunci.

V zimě bývá u chlupatých psů problém s námrazkami a kuličkami sněhu v meziprstí. Psovi pořídíme botky nebo mu srst mezi prsty a na vnitřní straně pacek pečlivě vystříháme. Mnozí psi jsou šikovní a tyto zmrzlé hrudky, které jim vadí v pohybu, si sami odkousnou.

S přáním pohodových kilometrů s vaším zvířecím miláčkem,

MVDr. Barbora Musialková